Radost podle Happy Haus

Sandy Chagnaud prožila dětství v Německu, které dlouhodobě klade důraz na otázky spojené s ekologií. To výrazně ovlivnilo její postoj k životnímu prostředí a tématu udržitelnosti, což později vyústilo v rozhodnutí založit vlastní značku, která by odrážela tyto hodnoty, a přispívala tak k pozitivní změně pařížského módního světa. V Happy Haus navrhují oblečení, které se dá nosit po celý rok a nepodléhá neustále se měnícím trendům. Kolekce jsou současně odrazem osobního stylu zakladatelky, který sama popisuje jako přirozený, pohodlný a ženský. Sandy spolu s manželem Thomasem založili značku teprve před třemi lety. Navzdory tak krátké době se jim podařilo prosadit se i na mezinárodní úrovni a prodávat kolekce do dalších zemí. Vlna pozitivní reakce je nejenom motivuje, ale také utvrzuje v tom, že tvorba nadčasového a jedinečného designu s minimální ekologickou stopou je tím správným směrem, kterým se Happy Haus chce do budoucna ubírat.

Oba manžele a jejich dvě děti jsme navštívili v domě, jehož kořeny sahají do 15. století a který se nachází zhruba čtyřicet minut jízdy od Paříže. Povídali jsme si o jejich profesní minulosti, založení vlastní módní značky a o tvůrčím procesu. V základu příběhu Happy Haus je odvaha naslouchat své intuici a touha tvořit módu podle vlastních hodnot a představ.

Sandy, můžete nám přiblížit vaše zázemí?

Sandy: Pocházím z Německa, konkrétně z Frankfurtu. Ve třiadvaceti jsem se přestěhovala do Paříže, abych mohla studovat na ESMOD (Škola módního designu v Paříži – pozn. red.). Začátky byly velmi těžké. Ocitnout se v Paříži jako cizinec vás staví do náročné situace. Někteří moji němečtí přátelé nevydrželi a vrátili se zpět domů. Celé je to o to těžší, když máte potíže dobře se dorozumět jazykem, kterým lidé mluví a pro vás je cizí.  Cítíte se pomalu jako vetřelec. Navzdory všem překážkám jsem ale francouzštinu zvládla a studia jsem dokončila. Když jsem byla mladší, tak mě móda jako taková příliš nezajímala. V posledním ročníku studií jsem se orientovala na zakázkový design. Postupně jsem se však během let strávených v Paříži blíže seznámila s konceptem high fashion, který úplně změnil můj postoj k nakupování. Kdysi jsem utrácela peníze za komerční a rychle produkované oblečení, které mi nikdy nevydrželo déle než dvě sezóny. Dnes dávám přednost trvanlivým a kvalitním věcem. Věřím, že kvalita je důležitější než kvantita a že nákup dvou nebo tří dobrých kvalitních módních kousků ročně bohatě stačí.

Jaké byly vaše profesní začátky?

Sandy: Nejdřív jsem pracovala pro slavného francouzského módního návrháře Jean-Charles de Castelbajaca. Po narození prvního dítěte jsem si našla novou práci u komerčněji orientované módní společnosti. Už tehdy jsem věděla, že chci mít vlastní značku, chápala jsem to jako příležitost získat další podněty pro vlastní podnikání. Bylo to něco úplně jiného než mé předchozí pracovní zkušenosti. Zatímco můj první zaměstnavatel měl svůj osobitý umělecký styl, tady byli vysoce technicky zdatní. Naučila jsem se toho hodně o výrobě, látkách a vztazích mezi dodavateli a výrobci. Působila jsem tam celkem tři roky. Pak jsme s Thomasem založili Happy House.

Co následovalo poté, co jste k tomu rozhodnutí dospěli?

Sandy: Všechno to začalo hledáním správných látek a materiálů. Našla jsem kvalitní italskou džínovinu, která má Greenpeace DETOX certifikaci (požadavky na textilní průmysl definované touto organizací – pozn. red.). Pokračovali jsme pátráním po dodavatelích zaměřených na biobavlnu a šetrné barvy. Už tehdy mi velmi záleželo na tom, aby dodavatelé sdíleli stejné hodnoty, etický přístup a respekt k životnímu prostředí. Happy Haus začal tvořit jen se dvěma pečlivě vybranými látkami. Navrhli jsme styly, které lze nosit po celý rok. Původně jsme měli v plánu džínové oblečení vůbec neprat, prodávalo by se v té nejpřirozenější surové verzi. Chtěli jsme nabídnout něco trvanlivého, něco, co by zákazníci mohli nosit i dlouhé roky. Z vlastní zkušenosti vím, že džínovina léty měkne, stává se pohodlnější. Zjistili jsme ale, že zákazníci preferují měkkou, tedy několikrát vypranou džínovinu. Rozhodli jsme se přizpůsobit a začali jsme džínovinu prát, aby byla pohodlnější a měkčí už při nákupu.

Jaké je vaše zázemí, Thomasi?

Thomas: Studoval jsem právo ve střední Francii. Pak jsem se přesunul do Paříže, chtěl jsem ve studiu pokračovat, nebyl jsem si jistý směřováním, rozhodoval jsem se mezi politikou, žurnalistikou a marketingem. I když už jsem se tehdy jsem zajímal o módu, nenapadlo mě, že by se mohly profesní kroky ubírat tímhle směrem. Po škole jsem pracoval pro jedno pařížské rádio, potom jsem dostal příležitost režírovat vcelku známý televizní pořad francouzské veřejnoprávní televize TF1 50' inside. Po pár letech a načerpaných zkušenostech jsem založil vlastní produkční agenturu. Během své kariéry jsem se setkal se spoustou zajímavých lidí. Jednou jsem potkal módního návrháře a ten mi vnukl myšlenku, abych se věnoval módě profesionálně. Tu možnost jsem bral jen jako sen a teď nemůžu uvěřit, že se doopravdy splnil. Jsem vděčný, že se mi podařilo skloubit práci v agentuře i pro Happy Haus, zároveň se mohu věnovat manželce, dětem i plánovat svůj volný čas.

Jak spolu dohromady pracovně fungujete?

Sandy: Thomas miluje módu a myslím, že je mnohem kreativnější než já. Má brilantní cit pro design a detaily. Celý pracovní proces začíná tak, že sama začnu s prvním náčrtem nového stylu, Thomas následně přijde s nápady na různé úpravy, společně pak hledáme kompromis a tvoříme finální verzi. Já sama se starám o výrobní procesy a také se soustředím na komunikaci s klienty. Spolupracujeme s několika agenty a jednou za čas najímáme profesionály, kteří se věnují našemu e-shopu, případně se specializují na fotografii nebo grafický design.

Co přesně představuje název a logo Happy Haus?

Sandy: Chtěli jsme anglický název, abychom se přiblížili mezinárodnímu trhu. Odkazujeme v něm na Bauhaus, který byl jednou z našich inspirací (významná německá umělecká škola – pozn. red.). A také jsme si přáli, aby název značky vyvolával příjemné pocity, připomínal slova jako jsou „smile“ nebo „Merci“.

Thomas: Happy Haus jsme založili krátce po teroristických útocích v Paříži, bylo důležité, aby značka působila pozitivně, reprezentovala radost a mír. Taková byla naše motivace a na základě toho jsme jméno vymýšleli. Logo jsme postavili na myšlence, že naše značka není pouze metaforou domu, je i fyzickým prostorem, kde lidé mohou pocítit štěstí na vlastní kůži – ať už to jsou zákazníci nebo lidé spjatí s naší společností.

Sandy: Kreslil ho náš přítel, umělec. Zadání bylo, aby představovalo přírodu, právě proto jsme použili motiv páva. Srdce symbolizuje náš humanistický přístup k byznysu. Na logo máme zatím spoustu pozitivních ohlasů.

Kdy jste si uvědomili, že chcete, aby byla vaše značka udržitelná?

Thomas: Vzpomínám si, jak mi Sandy poprvé řekla, že chce založit značku. Už tehdy pro ni neexistovala žádná jiná možnost, než aby odrážela její osobní hodnoty. Udržitelnost potom byla hlavním aspektem našeho tvůrčího procesu. Ten záměr jsem nikdy nezpochybňoval.

Sandy: Když jsem se přestěhovala do Paříže, uvědomila jsem si, že Němci jsou mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí než Francouzi. Upřímně řečeno, bylo to pro mě vcelku zneklidňující překvapení, které mě ale motivovalo přispět ke změně v rámci francouzské moderní módní kultury. Když sama nakupuji, chci, aby bylo oblečení kvalitní a udržitelné. Proto jsem si zakládala na tom, aby moje módní značka splňovala tyto požadavky a očekávání.

Jak vypadá váš tvůrčí proces?

Thomas: Když Sandy přemýšlela nad stylem naší značky, podporoval jsem ji v tom, aby nečerpala inspiraci z klasických časopisů o životním stylu. Chtěl jsem, aby styl Happy Hausu nebyl ovlivněn žádnými krátkodobými trendy či stylem aktuální sezóny.

Sandy: Věřím své intuici. Zároveň mám ráda vintage módu. Hodně mě ovlivnila Bonnie Cashin, americká návrhářka z šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Byla průkopníkem okouzlujícího ležérního stylu. Inspirovalo mě to k tvorbě kolekcí vhodných pro všechna roční období, něčeho klasického a moderního zároveň. Samotný proces návrhu začíná kresbou tužkou na obyčejný papír. To nám může zabrat klidně až pět hodin. Dáváme si pečlivě záležet na detailech a ty pak ladíme. Máme jen jeden náčrt pro jeden styl, který funguje díky své jednoduchosti.

Jak vnímáte souběh péče o rodinu a podnikání?

Sandy: Mít děti a současně budovat vlastní firmu je nesmírně obtížné. Na druhou stranu si uvědomuji, že máme velké štěstí. Naše děti mají kreativního ducha a jsou velmi zvídavé. Rády s námi kreslí a asistují nám během celého procesu výroby finálního produktu. Chtějí být zkrátka součástí Happy Hausu. Jejich entuziasmus nás motivuje k tomu, abychom jednou vytvořili kolekci pro děti, na které by se mohly samy podílet.

Thomas: Doufáme, že budou jednou pokračovat v našich stopách. Teď se nám líbí, že všichni spolupracujeme jako tým, vytváříme tím i vcelku netradiční rodinné zázemí.

Proč jste se rozhodli přestěhovat z Paříže na venkov?

Thomas: Paříž není ideálním místem pro rodiče s dětmi, velkoměsto není stavěné pro výchovu dětí. Na venkov jsme se přestěhovali čistě kvůli nim. Rozhodně toho ale nelitujeme. Milujeme přírodu, zdejší atmosféru a historii.

Sandy: Tady na venkově nemám strach pustit moji šestiletou dceru ven. Můžu si dovolit nechat ji jít samotnou do pekárny, aby si koupila bagetu. Vůbec si nedokážu představit, že bych ji měla nechat o samotě někde v centru Paříže. Zešedivěla bych hrůzou, že by se jí něco mohlo stát.

Co vás motivuje k tomu, abyste každý den pracovali na rozvoji značky?

Sandy: Před dvěma týdny jsme otevřeli nový e-shop a okamžitě jsme obdrželi vlnu pozitivních ohlasů a komentářů. Jedna zákaznice nám dokonce zavolala, aby nám sdělila, že jí udělalo velkou radost, když nás našla online a oznámila nám, že už si od nás stihla objednat tři kousky.

Thomas: Právě teď spolupracujeme s obchody v celkem dvanácti zemích. Často se stává, že nás spokojení zákazníci kontaktují a sdílejí své nadšení. Jsme rádi, že se jím naše modely líbí. Jsme nepopsatelně vděční, že můžeme pokračovat v rozvoji firmy a že o naši tvorbu lidé projevují zájem.